Klinická diagnóza katarakty u psů

Šedý zákal se projevuje poklesem zrakové ostrosti - postižený jedinec špatně vidí. Úroveň zhoršení vidění může být ale různá, závisí to na postupu zkalování oční čočky. Na počátku se v čočce vytvářejí ojedinělé zákaly, které se většinou nacházejí mimo střed čočky. Tyto zákaly většinou vidění nevadí, ale tak jak postupně přibývají, vidění se zhoršuje až na úroveň rozeznání obrysů velkých předmětů. Pokud je čočka zkalená úplně, postižený jedinec rozliší pouze silné světlo nebo tmu.

Vyšetření oční čočky je možné provést několika způsoby, všechny však vyžadují poměrně specializované vyšetřovací přístroje. Pokud je šedý zákal zcela vyvinut a čočka je zcela zkalená, poznáme tento stav podle barvy zornice. Normální zdravá čočka je čirá, v tomto stavu má zornice šedočernou barvu. Vnitřek oka se totiž chová jako temná komora a všechny paprsky, které vstoupí optickým systémem do oka, jsou zde buď zachyceny světločivnými elementy sítnice nebo se odrazí takovým způsobem, že zornicí oko neopustí. Proto má při jakémkoliv osvětlení oka zornice černou nebo šedočernou barvu.

 

 

Tzv. koaxiální osvětlení oka

Existuje však jedna výjimka a to je tzv. koaxiální osvětlení oka. Koaxiální zde znamená, že optická osa světelného svazku, kterým nemocné oko vyšetřujeme, je totožná s osou oka pozorovatele.

Koaxiální osvětlení je jednoduchý optický systém, jehož základem je obvykle prosté zrcadlo. Paprsky vycházející ze zdroje světla (modré) jsou fokusovány a po odrazu na zrcadle jsou nasměrovány do zornice oka. Tyto paprsky se odrazí od sítnice (červené) a po opuštění oka procházejí přímo nad zrcadlem do oka pozorovatele.

Základem tohoto uspořádání je koaxialita (souosost) os osvětlení a pozorování.

Při takovémto uspořádání vyšetření není zornice černá, ale svítí červenooranžově.

Tento jev je znám všem, kdo užívají fotoaparáty s vestavěným bleskem, který se nachází těsně u objektivu. Červené oči jsou pak zvláště dobře patrné při fotografování za šera, kdy jsou zornice oka přirozeně rozšířeny a fotografovaný se dívá do objektivu.

Pokud bychom chtěli tento jev eliminovat, musíme použít ruční blesk a držet ho stranou od objektivu nebo použijeme pomocné světlo (které bývá u fotoaparátů k eliminaci červených očí zabudováno). Při použití tohoto pomocného světla se zornice zúží a při úzkých zornicích se odražené světlo v oku pohltí.

 

 

Svazek paprsků užitých pro vyšetření vstupuje do oka v jeho ose a v ose také vystupuje. Proto je červený reflex pozorovatelný pouze v ose oka. Pokud se při pozorování oka od jeho osy odchýlíme, červený reflex vymizí a zornice se opět jeví jako šedočerná.

Tento popis platí pro člověka, u zvířat je pozorovaný reflex trochu jiný. Psi a kočky mají v sítnici další vrstvu, která jim umožňuje lepší vidění za šera. Tato vrstva se nazývá tapetum a je tvořena zelenožlutými krystalky. Oči psa nebo kočky svítí proto v noci zelenožlutě.

U psů navíc díky zcela různorodé genetické variabilitě je tapetum vytvořeno ne zcela po celé ploše sítnice, takže oči psa svítí dle rasy od žluté po zelenou.

 

 

Pokud při fotografováni svého psa zachytíme takovýto obrázek, je velmi pravděpodobné, že nemá problémy se zrakem.

Jasně zeleně svítící zornice na obrázku jsou známkou toho, že čočky psa jsou čiré, pes nemá šedý zákal. Bohužel dobrá funkce oka závisí na dalších faktorech, to jest na správné funkci sítnice a zrakového nervu. Právě sítnice bývá u psů díky vysoké prošlechtěnosti někdy ne zcela funkční a proto jsme často svědky toho, že po úspěšné operaci šedého zákalu má náš pacient problémy s viděním kvůli sítnici (a toto před operací právě kvůli neprůhledné čočce nepoznáme). U lidí je to bohužel stejné.

 

 

Vyšetření oka se provádí oftalmoskopem. Oftalmoskop je bateriový přístroj, který umožňuje koaxiální osvětlení vyšetřovaného oka. Je to sice přístroj určený pro vyšetření sítnice, ale pro stanovení diagnosy šedého zákalu je optimální.

S pomocí oftalmoskopu je možné stanovit míru transparence nebo zkalení oční čočky velmi přesně.

Oftalmoskop je však oftalmologický vyšetřovací nástroj, který používají pouze lékaři specializovaní v této oblasti.

Naštěstí si však můžeme pomoci sami, jak uvidíte v dalších částech těchto stránek.